českÉ NÁZVOSLOVÍ ptáků světa

Struthioniformes až Galliformes

Miroslav Čapek, Vladimír Čížek, Robert Doležal, Jiří Klimeš, Peter Kovalik

V rámci prací na aktualizacích českých jmen ptáků, jehož první fází bylo přednostní zpracování druhů zjištěných na území Západopalearktické oblasti, jsme se posunuli k revizím kompletní světové avifauny.

V první části jsme zpracovali celkem 733 taxonů zahrnující sedm řádů, 13 čeledí, 156 rodů a 557 druhů ptáků, z toho 510 druhů bylo zahrnuto v dřívější Soustavě a českém názvosloví ptáků světa (Hudec et al. 2003; dále jen SČNPS). Z hlediska revizí jednodušší řády s pouze několika druhy, jakými jsou třeba nanduové (Rheiformes) nebo kiviové (Apterygiformes), nevyžadovaly příliš mnoho úsilí. Naproti tomu na opačné straně spektra se nacházely obtížnější řády s desítkami až stovkami někdy vzhledově velmi podobných druhů, jako jsou např. tinamy (Tinamiformes) nebo hrabaví (Galliformes). Zpracování těchto skupin bylo časově mnohem náročnější a vyžádalo si nejenom řadu aktualizací a korekcí, ale i vytváření jmen pro zcela nové taxony.

Od doby vydání SČNPS došlo v taxonomii výše uvedených skupin k celé řadě změn, jež bylo třeba reflektovat. Kromě jiného jsme museli vytvořit jména pro nové splity tj. dřívější poddruhy povýšené na samostatné druhy. Jako dobré příklady mohou posloužit pižmovka černoboká Sarkidiornis sylvicola, čírka andamanská Anas albogularis, tabon tanimbarský Megapodius tenimberensis, koroptev rubežská Xenoperdix obscuratus nebo tetřívek sazový Dendragapus fuliginosus a mnoho dalších.

Určitou výhodou urychlující postup práce byla skutečnost, že 24 % (z celkového počtu 557 druhů zahrnutých v první části aktualizací českých jmen globální avifauny), bylo již zpracováno během dřívější revize druhů ptáků Západopalearktické oblasti. Při posuzování existujících jmen druhů zahrnutých v původní SČNPS názvoslovný tým dospěl k závěru, že 53% z nich (počítáno z 510 druhů uváděných v SČNPS, což reprezentuje 49% z celkového počtu 557 zpracovávaných druhů) je plně vyhovujících a tudíž není potřeba je otevírat resp. měnit. Další 3% druhů sice byla otevřena a posouzena, avšak následně odsouhlasena bez jakékoli změny. Naproti tomu jména 18% druhů ze SČNPS (16% z celkového počtu) jsme shledali nevyhovujícími a provedli u nich změny. V neposlední řadě jména 8% z celkového počtu nyní zpracovávaných druhů v dřívějším názvosloví v SČNPS zcela chyběla a bylo nutné vytvořit jména nová.

Změny jmen byly provedeny v souladu s nejnovějšími poznatky včetně taxonomických. Názvoslovný tým se zároveň snažil odstranit nejrůznější dřívější nedostatky českého názvosloví zahrnující např. chybná nebo zavádějící jména, dále změnil některá pro uživatele těžko vyslovitelná věnovací jména cizího původu a byla rovněž upřesněna pravopisná podoba některých druhových názvů, aby byly v souladu s pravidly používanými v češtině, přičemž šlo např. o adjektiva odvozená od orografických celků nebo o transkripce jmen cizího původu (např. čínských). Změny jsme provedli pouze v nejnutnější míře, abychom zachovali co největší stabilitu názvosloví.

Pokrytí druhů první části globálního názvosloví, taxonomie a jejich pořadí v systému vychází z práce IOC World Bird List (v13.1) (Gill et al. 2023), nicméně mezi zpracované taxony jsme zahrnuli také druhy mimo její rámec, které jsou uváděny v dalších třech alternativních kompletních seznamech ptáků světa – podrobnosti viz Čapek et al. (2023). V praxi to znamenalo vytvořit i jména pro jakékoli další druhy, které sice v práci Gilla et al. (2023) nejsou rozlišovány, ale uvádí je kterýkoli z alternativních zdrojů.
 

 NK ČSO, 2023